Dobrý den.
Připravuji výstavbu pasivního domu (jsem ve fázi přípravy projektové dokumentace) a mám zájem o získání dotace z programu NZÚ. Jaké služby mi v tomto směru můžete nabídnout? Předem děkuji za odpověď.
Vážený pane Strako,
v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám nabízím tyto okruhy spolupráce:
projektovou dokumentaci včetně architektonické studie v kooperaci s kolegou architektem; ve Vašem případě zřejmě máte tuto fázi vyřešenu, rozumím-li Vašemu e-mailu správně;
Pokud budete mít dojem, že by něco z vyjmenovaného mohlo být pro Vás zajímavé, rád Vám učiním konkrétnější nabídku, budu-li znát více podrobností.
Ano první bod už je v řešení a společně s projektantem připravujeme projekt stavební části. Projektant se zaměřuje především na pasivní a NE RD a je schopný provést výpočty a dle nich upravit konstrukci tak, aby stavba vyhověla požadavkům NZÚ. Projektant ale nemá potřebná oprávnění na provádění energetických auditů atd. a v tomto směru bych od Vás očekával spolupráci a nabídku. Zároveň bych uvítal i spolupráci v oblasti zhodnocení a návrhu ventilačního a vytápěcího systému. A také v podání žádosti NZÚ. Ono to všechno samozřejmě souvisí a předpokládám, že je to obsaženo ve Vámi uvedených bodech 2-4. Prosím tedy o cenovou nabídku na tyto body, případně upřesnění obsahu jednotlivých bodů.
děkuji za upřesnění. Pro případ, jako je Váš nabízím pouze energetické hodnocení projektu (energetický posudek). Posouzení musí proběhnout ve spolupráci s Vaším projektantem - především jde o stanovení výrobků, na které se vztahuje předpis Přílohy II/3 pro oblast podpory B Směrnice č. 1 - 2014. Dle mého názoru je v kategorii B programu NZÚ logické, že veškeré doklady a náležitosti s výjimkou energetického posudku provádí projektant, který dělá podstatnou část celého Odborného posudku včetně optimalizace stavebních detailů. Energetický posudek zpracovávám tak, že podle poskytnuté projektové dokumentace (musí být ve formátu AutoCad nebo jiném, ze kterého lze výkresy do .dwg transformovat) se provede posouzení; pokud výsledek nevyjde, konzultací s Vámi a projektantem se navrhne opatření tak, aby výsledek odpovídal podmínkám NZÚ a provede se definitivní posouzení s tiskem protokolu. Cenu energetického posudku mohu přesně stanovit až po té, co budu alespoň rámcově znát koncepci projektovaného domu. Cena energetického posudku pro kategorii B NZÚ se pohybuje v rozmezí řádově 9 - 15 tis. Kč podle typu posuzovaného objektu. V této ceně - dá se říci - je obsažen i náklad na konzultace v oblasti nuceného větrání a vytápění ve formě stanovení koncepce, tedy nikoli vlastního technického řešení. Závěrem: pokud byste měl zájem, rád Vám nabídku vypracuji přesně, ale potřeboval bych opravdu znát alespoň koncepci domu - tedy alespoň studii, aby se dala vyčíslit celková pracnost při zpracování EP. Nejde o typizovaný elaborát, ale výstup, který v rámci programu NZÚ podléhá poměrně důsledné kontrole a nedá se ošidit, máte-li mít naději, že očekávanou dotaci skutečně obdržíte.
Nejprve bych si chtěl upřesnit záležitost kolem použití stanovených výrobků. Ve Vámi uvedené příloze je uvedeno: 5. Při realizaci opatření podporovaných v této oblasti podpory nemusí být instalovány materiály, výrobky anebo technologie zapsané v Seznamu výrobků a technologií. 6. Realizaci opatření podporovaného v této oblasti podpory nemusí provést osoba uvedená v Seznamu odborných dodavatelů. Z toho je myslím jasné, že nejsou stanoveny výrobky nebo dodavtelé, které je nutné využít. Nebo to špatně chápu? Předpokládám, že až bude projekt těsně před dokončením, tak bych Vám poslal potřebná data (v dwg nebo dxf). Pokud by to nevyšlo, tak bychom to řešili společně s projektantem. V příloze posílám základní návrh jak by měl dům vypadat. Předpokládám (doufám), že se dostaneme do 20kWh/m2/rok. Trochu mě ale trápí další z podmínek NZÚ a tou je primární energie. Z pohledu provozního a investičního mi zatím nejlépe vychází vytápění a ohřev TUV elektřinou, ale to se pak nevejdu do stanovených 90kWh. Asi jedinou cestou (abych vyhověl NZÚ) je tepelné čerpadlo pro vytápění a ohřev TUV. Nebo máte jiné zkušenosti? Co například plyn, nebo kombinace s krbem nebo solárními panely?
Abych se nerozepisoval moc obšírně, shrnu poznámky do přehledu. 1. Realizaci nemusí provádět osoba uvedená v Seznamu - to souhlasí. RS: OK 2. Výrobky nemusí být registrovány v Seznamu - souhlasí jen částečně, jsou tam výjimky - viz příloha e-mailu, článek č. 5. Vypadá to, že existují dvě verze této přílohy. RS: Já čerpám z http://www.nzu2013.cz/file/49/prilohy-ii-nzu-2013-06062013.pdf a toto znění se v bodě 5 odlišuje od Vámi zaslaného textu. Nedošlo k nějaké aktualizaci nebo změně? ZP: Skutečně, došlo ke změně 3. Celková spotřeba energie do 20 kWh/rok - z přiložených podkladů není zcela jasné, jak velká je energeticky vztažná plocha; 1. NP je částečně zapuštěné pod UT, ale nerozkládá se po celé půdorysné ploše, takže dělitel v podílu bude výsledek zhoršovat (běžný problém domů typu Bungalov). Tím nechci říct, že výsledek nemůže vyjít, abyste mě špatně nepochopil. Dům také nemá dle studie příliš velká okna, možná, že budou příliš malé solární zisky. RS: Jsem si vědom, že bungalov není pro PD ideální a také pozemek není ideální a pravděpodobně to bude vycházet „na hraně“ 20kWh. S okny se ještě bude pracovat. 4. Co se týče primární neobnovitelné energie. Elektřina má dle Přílohy 3 vyhlášky 78/2013 Sb. zdaleka nejhorší faktor na přepočet (3,0). Výrazně lepší je zemní plyn (1,1), uhlí (1,1) a samozřejmě dřevo (0,2; 0,1). Takže vytápění elektřinou je problematické. Osobně doporučuji, je-li to investičně alespoň trochu schůdné, mít dva zdroje. Záleží samozřejmě na dostupnosti paliva, ale dobrá je podle mě kombinace např. kondenzačního kotle na zemní plyn s topidlem na dřevo napojeným přes výměník na systém ÚT, nebo tepelné čerpadlo v obdobné kombinaci (lepší je určitě systém země - voda). Solární energie určitě není špatná, je třeba se jen důsledně zamyslet nad návratností. Pokud má sloužit i k předehřevu vody pro topení, je třeba počítat s přebytky v létě a vymyslet, co s nimi. Vzhledem k tomu, že máte k dispozici valbovou střechu, není od věci zvážit instalaci ostrovní fotovoltaiky výkonu do 5 kWp, což se rovná řádově počtu do 20 ks panelů. Ale opět jde o to, aby se investice v reálné době vrátila a samozřejmě Vaše obecná představa o tom, kolik by vlastně dům měl celkem stát. RS: Abych měl alespoň základní představu, můžete mi prosím stručně popsat jak se primární neobnovitelná energie počítá? Předpokládám, že je to součet energie na svícení, na provoz domu (TV, PC, lednice,…), ventilaci, ohřev TUV a vytápění. Vytápění je předpokládám součin m2 a celkové spotřeby energie (dejme tomu 164m2 * 20kWh/m2/rok). To je 3280kWh/rok * koeficient (pro elektřinu3, pro plyn 1,1) = 3608kWh/rok pro plyn = 22kWh/m2/rok. Ale jak se stanoví energie pro ohřev TUV a pro ostatní spotřeby? Na to existují nějaké tabulky podle m2 nebo počtu obyvatel žijících v domě? ZP: Ve výpočtu se vyčíslí spotřeba energie podle jednotlivých energonositelů (vytápění, ohřev TV, osvětlení, výměna vzduchu atd.), hodnoty se přenásobí tabulkovým faktorem a součtem vyjde celková spotřeba primární neobnovitelné energie. Jde vlastně o vyčíslení celého vkladu neobnovitelných zdrojů k tomu, aby zařízení vyprodukovalo na patě měřitelnou práci. V programu NZÚ se musí použít třeba pro ohřev TV normová spotřeba ve výši 0,040 m3 / osoba / den. Pro osvětlení se opět použijí stanovené parametry podle typu domu. Nelze využít přerušované vytápění, které může podstatně zlepšovat výsledky. Atd. 5. Co se týče ceny energetického posudku, nabízím zpracování včetně odladění výše zmíněných možností za cenu Kč .......... vč. DPH. Předpokladem jsou bezvadné podklady, podle kterých bude jednoznačně možné výpočet provést - tedy kompletní výkresy půdorysů, 2 řezy, pohledy a podrobná technická zpráva vč. TZB. RS: Kdy bude nejvhodnější Vám podklady poslat? Až budu mít od projektanta „odladěné“ návrhy a nebo až bude projekt kompletně zpracován? ZP: Optimální postup je ten, že se provede vstupní výpočet v okamžiku, kdy bude proveden projekt zhruba ve stupni pro stavební povolení. Předpokládá se, že detaily bude lze navrhnout optimálně, takže se výpočtem ověří, jaké hodnoty dle navržené PD vychází. Pokud vznikne nějaký problém, v této fázi lze bez problémů projekt upravit tak, aby výsledky požadavky splnily.
Tak až bude projekt hotový, tak se Vám ozvu a dohodneme se na dalším postupu. S aktualizací přílohy máte pravdu. Na stránkách (na některých místech) to nebylo aktualizováno. Ještě k bodu 4: na TUV je ty potřeba počítat 0,04m3/osobu/den. Počet osob není nijak „předpsán“? Mohu tedy počítat 2 osoby bez ohledu na plochu domu? A s jakou teplotou se uvažuje (vstup a výstup TUV)? A jak se určují ostatní energie (osvětlení atd.)? Chtěl bych dojít k tomu, „kolik mám“ (myšleno kWh) na vytápění abych se dostal do limitu NZÚ (do 90kWh/m2/rok).
Myslím, že není třeba to takhle komplikovat. Teplotní spád vody je, tuším, 55/10 °C (nemám teď u sebe vyhlášku). Osvětlení má různé účinnosti podle typu zdroje (žárovka 4%, lineární zářivky 22 %, LED zdroje cca 40 %). Ale k tomu právě slouží to přiblížení pomocí výpočtu v rámci energetického hodnocení. Do programu se zadá jiný parametr a tím výpočtem se stanoví vhodná hodnota (nebo varianty) a z toho se pak vybere nejvhodnější kombinace. Je proto vhodné se ozvat raději dříve, první "nástřel" udělat ve fázi, kdy je z projektu možno vyčíst to podstatné, ale aby ze závěrů pro projektanta vyplývalo co nejméně nutných zásahů. Skutečný počet osob je v rámci NZÚ celkem lhostejný; dle jeho pravidel se počítá na každých 40 m2 podlahové plochy 1 osoba, lhostejno, jaká je skutečnost. Z toho se pak přepočítává energetická spotřeba. Takových věcí je tam víc - důvodem je švindlování v rámci 1. vlny Zelené úsporám, kde si hodnotitelé (tehdy ještě pouze autorizované osoby) leckdy pomáhaly různými způsoby. Proto se pravidla - leckdy i nesmyslně unifikovala.
