Vlastním dům o šesti samostatných jednotkách (tři kanceláře a tři byty) o velikosti jednotek od 80 do 100m2, ve třech nadzemních podlažích. Výšky podlaží 3,2m, podkroví 2,8m. Dům je z roku 1914 a má silu obvodových stěn cca 50 cm, kompletně nově provedenou fasádu, střechu a výměnu oken (HOKO, velmi těsná) před 15 léty na stavební povolení. Každá jednotka má samostatný kotel (plyn) ÚT/TUV o výkonu do 20 kW (NORDGAS a JUNKERS). Jaký je smysl průkazu energetické náročnosti budovy, když každá jednotka má svůj zdroj tepla a jeho výkon je limitován minimálním výkonem pro ohřev TUV? Jaký bude význam PENB, když v případě každé jednotky není možnost (snad ani zájem) měnit způsob topení a výroby TUV, změnu fasády s ozdobnými prvky nelze předpokládat? V čem bude PENB vypovídající pro pronájem jednotlivých částí, nebo prodeji, případně prodeji celé budovy? Je vhodné provést hodnocení ještě nyní, nebo počkat na novou prováděcí vyhlášku? S jakou cenou nutno počítat pro komplexní zpracování PENB v daném případě. Děkuji za případnou stručnou odpověď.
Z Vašeho dotazu je zřejmá určitá skepse ke smyslu celé směrnice Evropské rady ke snižování energetické náročnosti budov, která je obsažena v příslušných novelách přijatých v ČR od 1. ledna 2013. Je to věcí každého jednotlivce, jak tuto snahu vnímá a je pravdou, že zdaleka ne všichni jsou přesvědčeni o tom, že snaha o snížení energetické náročnosti prováděná tímto způsobem je vedena správným směrem.
Poměrně často lze slyšet názor, že se jedná jen o prosazený zájem úzké skupiny lidí (energetických expertů), kteří mají teď zajištěný snadný způsob obživy. Záleží asi na každém jednotlivci, jak se k celé věci postaví, je to asi jako všude jinde - někteří se snaží poctivě příslušné dokumenty zpracovat, jiní se opravdu snaží hlavně o finanční profit. Smysl celé zákona je tématem na delší diskusi, ve které lze snést celou řadu argumentů pro i proti. Do toho se ale na tomto místě pouštět nechci.
K podstatě věci: celý smysl dokumentu nazvaného průkaz energetické náročnosti budovy spočívá v tom, že na příslušnou budovu je zpracováno hodnocení se zadáním normových okrajových podmínek do výpočtu (teplotami a vlhkostmi vnějšího a vnitřního prostředí) a se standardním způsobem užívání - tedy se standardním způsobem provozování energetických systémů budovy. Výpočtem se objektivně zjistí, jak energeticky náročná konkrétní budova je. Nemá to vůbec nic společného s tím, jakým způsobem ji konkrétní uživatel provozuje. Když někdo například topí na vnitřních 19°C a jiný na 24°C, tato skutečnost se v zatřídění do příslušné třídy neprojeví.
Průkazem energetické náročnosti budovy se poskytuje objektivní informace o tom, jak energeticky efektivní provoz lze očekávat. Je to podobné, jako údaj o spotřebě benzínu u auta. Pro běžného zákazníka je směrodatný údaj o spotřebě v litrech na 100 km, což i tady platí pro spotřebu při jakémsi standardním způsobu jízdy. Pokud se pojede jinank, taky se bude spotřeba od tohoto údaje lišit, což ale neznamená, že se tím parametry auta nějak změní.
Když se ještě vrátím ke zbytku Vaší otázky - je celkem lhostejné, zda je průkaz vyhotoven ještě podle stávající legislativy (do 1. dubna 2013) nebo podle nové (po tomtoo datu). Platnost bude vždy 10 let od data vydání nebo do provedení větší změny dokončené budovy.
Novou vyhláškou se změní některé postupy a bude se provádět doporučení podle jiných kritérií. Pro Vás je podstatné ale to, že tato doporučení nemusíte provádět - tedy pokud Vás k tomu nebude nutit nějaký jiný předpis, třeba při rekonstrukci nutnost dodržovat normy a podobně. Takže shrnuto - smyslem procesu souhrnně nazvaného energetická certifikace budovy je dát zájemci o pronájem či koupi nemovitosti informaci, že kupuje nemovitost takové a takové kvality, a že energie na provoz jej bude stát přibližně tolik a tolik peněz, pokud bude budovu provozovat přibližně standardním způsobem.
Rád Vám zpracuji konkrétní cenovou nabídku, ale potřeboval bych ještě vědět, kde se objekt nachází a zdy máte k dispozici nějakou projektovou dokumentaci.
