INKAPO
Zasílání novinek E-mailem

rychlý kontakt


Ing. Zdeněk Petrtyl
energetický specialista

tel.: 724 034 897
e-mail: z.petrtyl@inkapo.cz

INKAPO
Ledenická 12
Srubec (okr. Č. Budějovice)
370 06 

Nechte nám rychlý vzkaz. Komunikace s námi Vás mile překvapí.

Nevýhody plastových oken

Autor: Ing. Zdeněk Petrtyl   vloženo: 26.09.2011

Z hlediska běžného použití je nevýhoda plastových výrobků v jejich menší statické únosnosti v porovnání se všemi ostatními druhy. Je to dáno tím, že materiál profilů (neměkčenéný PVC) je křehký. Zvýšení únosnosti profilu se dosahuje pomocí ocelové výztuhy umístěné do největší z vnitřních komor profilu, viz obr. 6 – plastový profil s výztuhou. Výztuha však přenáší zatížení pouze po délce profilu křídla či rámu, v rozích je z technologických důvodů přerušena. Ve výjimečných případech se rohy zpevňují vkládáním vnitřních rohovníků. Proto nelze plastová okna vyrábět ve větších rozměrech a sestavách, které se běžně mohou realizovat u výrobků ostatních. V poslední době se někdy používá zasklívání křídel tzv. vlepováním skel do křídelních rámů. Použití tohoto způsobu zvyšuje statickou tuhost celého křídla a je možné zvětšit maximální vyrobitelné rozměry.

Plastový profil má sám o sobě velmi malou tuhost, kritické místo je především v rozích, jakákoli nepřesnost například při vypodložení skleněné výplně křídla se projeví jeho svěšováním, po němž musí nutně následovat seřízení (u některých novějších výrobků je tento konkrétní problém do značné míry eliminován používáním kontaktního způsobu zasklení vlepováním skel do křídelního profilu). K tomu více v publikaci Okno - klíčová součást staveb.

PVC je, jak bylo výše řečeno, křehký materiál, který je zároveň ale také termoplastický, což zapříčiňuje vysokou citlivost na vyšší teploty. Při vystavení přímému působení slunečního záření dochází k tomu, že povrchová teplota rámů dosahuje běžně 40 až 50 °C u bílého provedení a kolem 80 °C i více u tmavších barev. To může vést až k trvalé deformaci výrobku – i toto je důvod, proč jsou plastové otvorové výplně větších rozměrů poměrně rizikovou záležitostí. Tuto nepříznivou vlastnost lze eliminovat použitím venkovního opláštění z hliníku.

Po zabudování do stavby je většinou nutné výrobky z plastu častěji seřizovat pomocí rektifikovatelných částí kování. To se týká především výrobků s většími rozměry (typicky u oken panelových domů). Nutnost častějšího seřizování je dána rozdílnou tepelnou roztažností ocelové výztuhy a plastového profilu (součinitel teplotní roztažnosti α oceli je 1,2–1,5 mm/(m.K) proti plastu se součinitelem α cca 8–10 mm/(m.K). V praxi to znamená, že plast se vlivem tepla roztahuje 8 až 10 krát více než ocel. Vzniká napětí mezi výztuhou a plastem s následnými deformacemi a geometrickými odchylkami od původního stavu, které musí být korigovány seřizováním kování.

Velmi podstatný problém tvoří hořlavost PVC jako takového. Při dosažení určité teploty v kombinaci s tlakem vzduchu vzniká rozložením PVC jedovatý chlorovodík. Proto v souladu s ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb - Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče se nesmí do lůžkových částí instalovat plastová okna. Fakticky se toto ustanovení často nedodržuje, což však neznamená, že tento problém neexistuje.

Povrch plastových výrobků elektrostaticky přitahuje prach, nečistoty a kouř, což způsobuje výraznější znečištění povrchu, a tím nutnost častějšího umývání, má-li výrobek působit stále opticky příznivě. Tuto vlastnost je možné do určité míry eliminovat aplikací speciálních čisticích roztoků, které se použijí jednou nebo dvakrát ročně při umývání oken. Použití takových čisticích prostředků umožní dočasné snížení statického náboje v povrchu plastových výrobků, který je příčinou zmíněného přitahování nečistot.

Pozdější obnova povrchové úpravy na rozdíl od oken z jiných materiálů není prakticky možná.

Okna a dveře z plastu jsou náchylnější k poškození obzvláště v případech, nejsou-li striktně dodrženy podmínky, které výrobci obvykle předepisují v návodech k obsluze. Pokud již k poškození dojde, je možné otvorové výplně z plastu opravit pouze s vynaložením velkých nákladů, poměrně velmi často bývají i neopravitelné.

Často vyzdvihovaná možnost recyklace starých oken je energeticky velmi náročná, ekologická přívětivost plastu je tím do značné míry pouze relativní.

Zpět - tlačítko