Ing. Zdeněk Petrtyl
energetický specialista
tel.: 724 034 897
e-mail: z.petrtyl@inkapo.cz
INKAPO
Ledenická 12
Srubec (okr. Č. Budějovice)
370 06
Při výměně starých oken za nová a bohužel i v novostavbách se uživatel často záhy setkává s problémem výskytu kondenzace vzdušné vlhkosti, většinou ve spodní části zasklení. Příčiny mohou být dvě. Jsou to:
Často se tyto dvě příčiny vyskytují v souběhu, což je dáno tím, že nová okna jsou mnohonásobně těsnější, než okna dřívější. Jaké jsou vlastně příčiny tohoto tak nežádoucího jevu?
Odkaz na nevyhovující vnitřní prostředí - přílišnou vlhkost - je první, čím argumentuje zhotovitel, kterého stavebník kontaktuje ve věci rosení oken. S výjimkou vlhkých novostaveb (viz následující odstavec) však takový paušální odkaz platí jen spíše zřídka.
Je pravda, že existují lidé, kterým nevadí, když okno neotevřou prakticky po celý rok. Jsou lidé, kteří svůj byt promění v malou botanickou zahradu. V takových případech se vzdušná vlhkost dostává do skutečně extrémních hodnot a prokázání viny může být dost složité.
Většina uživatelů staveb a bytů však jsou lidé, kteří větrají běžným způsobem. Takže mají-li pocit, že se jim hůře dýchá či pocit nepříjemného odéru, prostě na chvíli otevřou, vyvětrají a opět zavřou. Pokud dochází k rosení oken i v takových prostorách, něco bylo zanedbáno.
Osobně jsem toho názoru, že není možné po uživateli bytu nebo stavby požadovat, aby sám od sebe zajistil dostatečné větrání. Svým způsobem to ani není možné (větrání v noci). Pokud se nejedná o soukromníka, který si sám nechá vyměnit okna bez toho, že by si nechal zpracovat alespoň zcela jednoduchou projektovou dokumentaci, musí při novostavbách a větších změnách již dokončených budov nést odpovědnost za vyhovující vnitřní prostředí projektant.
Pokud se však stavebník rozhodne stavět podle dokumentace pro stavební povolení, nemůže se následně divit, že stavem vnitřního prostředí se nikdo nezabýval a toto je nevyhovující se všemi důsledky z toho plynoucími.
Pokud se potíž s rosícími se okny nebo dveřmi vyskytne u novostavby, je příčinu možno hledat ve:
Chyba projektové dokumentace může být na straně projektanta, tak jako ve všech oborech lidské činnosti. Než však začneme s reklamací vad projektu, je nutno vědět, jaký rozsah projektové dokumentace byl objednán. Náležitosti a v našem případě hlavně rozsah projektové dokumentace řeší vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.
Dnešní praxe je bohužel často taková, že z důvodu šetření finančních prostředků se stavba realizuje podle dokumentace pro stavební povolení. Ta slouží právě a jedině pro stavební povolení, stavět se podle ní nedá. Nebo dá, ale s důsledky, které vidíme všude kolem sebe - neustávající reklamace vad stavebních děl.
Stavět se má podle dokumentace prováděcí. I zde je na stavebníkovi, aby se s projektantem dohodl na rozsahu. Určitě je třeba vyžadovat, aby v rámci projektu byly jasně specifikovány kvalitativní parametry výrobků a věc nebyla odbyta jen obecným konstatováním s nic neříkajícím odkazem třeba na internet.
Pokud stavebník postupuje tímto způsobem, má výraznou naději, že se později vyhne různým problémům včetně výběru špatných otvorových výplní.
Špatně provedená stavba může mít souvislost s výše uvedeným problémem nedostatečného rozsahu projektové dokumentace. V takovém případě se totiž podstatná část problémů přenáší na realizační firmu, která na to vůbec nemusí být dostatečně kvalifikována. Jak potom dopadá taková stavba lze vidět v desítkách případů. Stavebník posílá jednu reklamaci za druhou a může mluvit o štěstí, pokud dodavatel vůbec komunikuje.
Dalším případem je výběr špatné stavební firmy případně jejích subdodavatelů. Velké části problémů můžeme předejít, pokud si na dozorování stavby najmeme odborníka - technický dozor investora (stavebníka). Tady je už situace z hlediska uplatnění reklamace jednodušší. Pokud se po předání díla vyskytnou závady, je poměrně dobře možné nasměrovat reklamaci konkrétním potřebným směrem.
V případě, že se při provádění stavby spolehneme na vlastní úsudek nebo na rady různých přátel a známých případně pouze na reference o dodavateli, je velmi pravděpodobné, že různé problémy se později vyskytnou.
Developer by měl zaručit, že to, co uživateli předá k bydlení, bude v pořádku a bez závad. V případě přece jen se vyskytnuvších vad by měl efektivně sjednat nápravu. Bohužel tomu velmi často tak není. V zásadě je potřebné, aby si budoucí uživatel sjednal, že dílo bude provedeno tak, aby nemohlo docházet k nežádoucím jevům.
Prvním doporučením je, seznámit se s projektovou dokumentací, podle které se má stavět. Pokud tomu jako zákazník nerozumí, je dobré si k tomu přizvat odborníka, se kterým toto téma podrobně zkonzultuje. O náležitostech projektové dokumentace je pojednáno výše.
Druhým doporučením je sjednat si v rámci podepisované kupní smlouvy odkaz na ustanovení technických norem. V rámci eliminace problémů s rosením oken (to se ale týká i vlastností ostatních částí obálky budovy) uvést odkaz na ČSN 73 0540-2 s tím, že výrobky budou takových vlastností, že na jejich povrchu nedojde při běžných vnitřních podmínkách ke kondenzaci.
U rekonstrukcí je situace většinou komplikovanější. Stavebník většinou postupuje tak, že si vybere konkrétní produkt, příkladně okna, přičemž nemá často nejmenší ponětí o tom, jak velké množství různých faktorů ovlivňuje to, zda výsledek bude dobrý nebo ne.
Autor se nechce v žádném případě dotknout poctivých a slušných výrobců a dodavatelů. Nicméně faktem je, že na trhu se pohybuje velké množství těch, u nichž o tom hovořit nelze. Proto nelze než doporučit: nejste-li si jisti, přizvěte si odborníka, který Vám s výběrem pomůže. Je pravda, že to znamená náklady navíc. Ty se Vám však bohatě vyplatí tím, že takto předejdete nutnosti pozdějších, často opakovaných reklamací.
Obecně řečeno - ke kondenzaci dochází vždy, když nastane k tomu vhodná kombinace vlhkosti vzduchu a jeho teploty. Platí závislost: čím vyšší teplota vzduchu, tím později dojde ke kondenzaci jeho vlhkostní složky. A samozřejmě naopak.
V případě kondenzace vlhkosti na stavebních konstrukcích (a tedy i oknech) to funguje tak, že v místnosti má vzduch teplotu třeba 20°C a relativní vlhkost 55%. Tam, kde se ale dostane do styku s chladným povrchem, náhle jeho teplota poklesne. Tím je dosaženo tzv. rosného bodu, což je teplota, při které přítomná vzdušná vlhkost kondenzuje a projeví se vysrážením v podobě běžné vody.
Takže se tím projeví všechna slabá místa ve stavební konstrukci - u oken nejčastěji v místě výrazného lineárního tepelného mostu u spodní zasklívací lišty, kde je navíc teplota vzduchu nižší než třeba u lišty horní
V článku se zaměřujeme především na častý problém tzv. rosení oken a dveří. Co tedy dělat, když už jsme se dostali do situace, kdy máme byt či dům, ve kterém se rosí okna?
V první řadě je nutné zjistit, čím je v konkrétním případě tento jev způsoben. Nemusí to být vždy jednoduché. Důvod je sice vždy jediný - poklesem teploty v určitém místě se zde vysráží příliš vysoká vlhkost okolního vzduchu. Ale příčiny mohou být různé. Faktorů, které to mohou zapříčinit, je více.
Správně se mluví o vlhkosti vnitřního vzduchu a ta je normální tehdy, je-li v rozmezí 40 - 60%. Ale pozor. Toto rozpětí je bráno jako normální pro posouzení pří venkovních návrhových podmínkách. Tedy při takzvané návrhové teplotě vnějšího vzduchu (a také jeho odpovídající vlhkosti). Tato teplota se liší podle oblasti, ve které se objekt nachází. Například pro Prahu je to -12°C, pro České Budějovice -17°C atd.
Například na podzim, kdy se venkovní relativní vlhkost běžně pohybuje kolem 70% i výše, běžně i vnitřní vlhkost dosahuje obdobných hodnot. To ale neznamen, že v bytě je vlhkost nadměrná. Takže k tomu, aby se dalo říci, že máme v bytě nadměrnou vnitřní vlhkost, je nutno provést její změření se současným změřením venkovní teploty. Bez toho nelze dělat žádné závěry.
U novostaveb je výskyt zvýšené vnitřní vlhkosti poměrně častý. Zabudovaná vlhkost ve stavebních materiálech, ze kterých je dům postaven, působí, že vlhkost během prvního roku může být výrazně vyšší, než je normál. Není to však pravidlo. Při používání dnešních technologií lehkých materiálů a lepidel namísto mokrých procesů se i počáteční vlhkost stavby může oproti dřívějšku snížit.
Pokud se objeví rosení oken v prvním roce od uvedení stavby do provozu, většinou nezbývá než vyčkat až na další topnou sezónu. V té by měla být vlhkost všech materiálů již v přirozeném stavu a lze činit další závěry ohledně dalších možných příčin.
Větráním se zajišťuje potřebná výměna vzduchu v obývaných místnostech. Nejpodstatnějším důvodem je zajištění hygieny prostředí. Větráním se zároveň udržuje úroveň vnitřní vlhkosti na potřebné - požadované - úrovni.
V běžných případech je požadovaná výměna vzduchu taková, že se veškerý vzduch v celém obytném prostoru vymění jedenkrát za dvě hodiny. Když si uvědomíme, že běžný byt o ploše 60 m2 má kubaturu vzduchu cca 160 m3, znamená to výměnu vzduchu v objemu 1900 m3 za den. Což je poměrně dost a hlavně jde o to, aby výměna byla rovnoměrně rozložena po celé období.
Asi málokdo však bude v noci vstávat, aby zajistil vyvětrání. Dříve byl tento požadavek přirozeně vyřešen tím, že se okna vyráběla velmi netěsná. Spousta lidí má jistě v živé paměti záclony pohybující se před okny při větrném počasí.
Avšak dnešní okna jsou téměř dokonale těsná. Takže nelze počítat s tím, že by se jejich prostřednictvím výměna vzduchu zajistila. Mikroventilace, větrací mřížky a podobná opatření nic neřeší, jsou to zařízení pracující na rozdílu tlaku vzduchu, takže v bezvětří výměna v bytě neprobíhá.
Z toho plyne zcela zásadní závěr: nejen u novostaveb, ale i při výměně oken je nutno vyřešit alespoň jednoduchým projektem způsob provádění výměny vzduchu. Pokud se toto neučiní, je velmi pravděpodobné, že později dojde k problémům s kondenzací, není-li zajištěno (energeticky náročné) ohřívání rizikových míst povrchu stavebních konstrukcí.
Řešení nemusí být až tak složité. Existují výrobci oken, kteří dodávají větrací systém integrovaný v okenním rámu včetně rekuperace vzduchu. Nebo lze použít nucenou výměnu vzduchu samostatně. Na první pohled se to může zdát jako investice navíc. Eliminace problémů, které lze očekávat, pokud tuto oblast podceníme, za to však stojí. V úvahu je nutno vzít i pozitivní vliv na zdraví. Výskyt plísní v souvislosti s kondenzací znamená výrazný stimulant pro existenci alergenů.
Pokud jsme podcenili některý z výše uvedených aspektů, jsme v situaci, kdy dům či byt je zhotoven z určitého množství nekvalitních výrobků. V našem případě se při poklesu venkovní teploty náhle projeví, že třeba sklo se orosí. V závislosti na kvalitě profilu a zasklení se to většinou děje při venkovních teplotách kolem 0°C. Může to však být i výrazně jinak, nedá se to říci paušálně.
Většinou to potom bývá tak, že uživatel telefonicky kontaktuje zhotovitele, ten přijede (nebo také ne) a konstatuje, že v bytě je příliš velké vlhko a že je nutno více větrat. Tím je pro něho věc vyřízena. Ne tak pro uživatele. Ten může větrat, jak chce, ale problém se nedaří odstranit. Navíc má v bytě zimu, protože neustále otevírá okna, jak se snaží, aby snížil vlhkost dle doporučení firmy.
Pokud neuspějeme s tímto postupem, který je popsán výše, je nutno uplatnit standardní reklamační postup. Doporučuji každou reklamaci podat písemně. Postupovat potom buď podle reklamačních podmínek, předal-li nám dodavatel nějaký při předání a převzetí dokončeného díla (postaveného bytu, domu, provedené výměny oken a podobně). Nebo podat reklamaci doporučeně poštou případně osobně v sídle dodavatele s potvrzením převzetí na kopii reklamace. V reklamaci uvedeme co nejpřesněji, co je jejím předmětem.
V oblasti problémů se vznikem kondenzátu na povrchu stavebních konstrukcí je nyní situace poněkud složitější, než byla dříve. Je to z důvodu přijetí změny Z1 technické normy ČSN 73 0540-2 platné od listopadu 2011.
Tato změna vešla v platnost v dubnu 2012 po (bohužel) úspěšném lobbistickém snažení významné společnosti - výrobce střešních oken. V důsledku tohoto úsilí došlo k tomu, že veličina, která objektivně a jednoduše stanoví vlastnosti výrobku takové, které zabrání rosení oken - teplotní faktor - byla z části normativní přesunuta do části pouze doporučené ve formě přílohy k normě.
Prakticky by to na první pohled mohlo znamenat, že nyní lze dodávat okna a dveře, které umožní vznik kondenzátu za normových podmínek. Avšak není tomu tak.
Ať se to vlivným výrobcům líbí nebo ne, naštěstí stále platí vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. V té se v § 8 - Základních požadavcích krom jiného uvádí, že "stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou kromě jiného též ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí."
Dále se v té samé vyhlášce v § 10 - Všeobecných požadavcích pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí požaduje, že "stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem
a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a pro rostliny,
b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší."
S výskytem kondenzátu na stavební konstrukci prakticky vždy jde ruku v ruce následný výskyt plísní. Plísní je velmi mnoho a prakticky pro všechny platí, že jsou výrazně zdravotně závadné. Pokud se tedy na místě, kde se nám rosí okna, následně objeví i plíseň, dochází k závažnému porušení vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
Takový stav je důvodem k neprodlené reklamaci dodaného díla z důvodu ohrožení života a zdraví osob obývajících příslušné prostory.
Zpětným postupem se následně prokazuje, že k výskytu plísně došlo příliš nízkou hodnotou teplotního faktoru a tím tedy, že předmětný výrobek případně výrobek jako součást stavby je nevyhovující.
Při poklesu venkovních teplot přibližně na úroveň kolem bodu mrazu se může vyskytnout problém výskytu kondenzace vzdušné vlhkosti na povrchu stavební konstrukce či její části. Nastane-li nám problém s nadměrným rosením (nejčastěji u oken a dveří), což je tehdy, když se kondenzát v řádu minut sám nevypaří, máme jistotu, že někde není stavební konstrukce v pořádku. Jak v takovém případě postupovat?
Jako první krok je dobré telefonicky případně e-mailem vyzvat dodavatele oken, aby zjednal nápravu. Pokud nedojde k nápravě tímto způsobem (což velmi pravděpodobně nedojde), uplatnit neprodleně reklamaci písemně a prokazatelně ji doručit zhotoviteli, se kterým byla sepsána smlouva o dílo.
Je dobré se důkladně připravit k reklamačnímu řízení. Znamená to nachystat si smlouvu o dílo, protokoly z předání a převzetí díla, zápisy ze stavebního deníku, projektovou dokumentaci, podle které se stavělo.
Vše, co budete v rámci snahy o zjednání nápravy dělat, čiňte ve vztahu k dodavateli písemně. Jen tak budete mít podklady pro případné pozdější dokazování snahy o zjednání nápravy.
Přesvědčte se, že máte v pořádku smluvní ujednání. Pokud byla smlouva o dílo uzavřena tak, že z ní nevyplývá jednoznačně povinnost dodavatele stavebního díla a jeho částí dodávka podle jasně stanovených parametrů, bude prokazování zavinění dodavatelem výrazně složitější. Technické normy totiž nejsou v ČR obecně závazné.
Pokud není reklamace výskytu kondenzace na oknech a dveřích vyřízena tak, že je závada odstraněna, nechte si změřit koncentraci vlhkosti ve vzduchu v objektu - hodnotu relativní vlhkosti vzduchu se současným měřením venkovních teplot. Je dobré mít výsledky za souvislé časové období alespoň jednoho týdne. Pokud výsledky neprokáží, že je u Vás nadměrná relativní vlhkost, ztrácí protistrana významný argument proti Vám.
Kondenzát nevysoušejte tam, kde vzniká. I když je to nepříjemné, je nutné, aby se poskytla možnost vzniku první plísně. Jakmile se plíseň objeví, nechte odebrat vzorky osobou, která je způsobilá k takové činnosti a provést rozbor. Jde o to, aby rozbor plísně měl vypovídací hodnotu.
Nechte zpracovat odborný posudek, který stanoví příčiny, proč plísně vznikají. S výsledky seznamte dodavatele. Pokud ani v této chvíli nezjedná nápravu, posudek nechte opatřit razítkem soudního znalce, nebylo-li to provedeno již v prvním kroku, a podejte na dodavatele žalobu.
I když si to mnoho firem není ochotno připustit a jde o časově poněkud náročný postup, je velmi pravděpodobné, že Vás dovede k pro Vás úspěšnému konci.
