Změny spočívají obecně vzato pouze ve výrazném změkčení hodnotících kritérií výskytu kondenzátu u otvorových výplní. Za tím účelem bylo například z tabulek 1 a 2 normy vypuštěno kompletní hodnocení otvorových výplní prostřednictvím kritického teplotního faktoru.
Dále je prakticky umožněn výskyt kritického teplotního faktoru na povrchu oken, neboť dle čl. 5.1.3 je připuštěno, že normový požadavek na kritický teplotní faktor nemusí být v zimním období (o jaké jiné by se asi mělo jednat, že?) v tzv. výjimečném odůvodněném případě splněn a funkčnost se může zajišťovat jinými úpravami.
Nejdůležitější však je, že celý oddíl týkající se nejnižší vnitřní povrchové teploty výplní otvorů byl kompletně zařazen do pouze informativní přílohy D. To prakticky znamená, že se vracíme o několik roků zpět a lze pouze litovat ty zákazníky, kterým se budou tzv. "rosit" okna. Už nyní bylo obtížné domoci se nápravy, když z oken stékala v zimě voda. Nyní budou mít výrobci argument jako z partesu a investor žádné dovolání.
Je poněkud zarážející, že k této změně mělo dojít, jak se proslýchá, po lobbingu jednoho ze silných hráčů na poli střešních oken. Pouze to dokresluje celkový stav u nás, když i v takto navýsost technických záležitostech je možno dosáhnout takovéhoto pro výrobce úspěšného výsledku. Proč asi?
