Průkaz energetické náročnosti budovy je nutné zpracovat v různých případech, které vyjmenovává zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a změn. Nejnověji došlo ke změnám od 1. ledna 2026.

Od 1. ledna 2026 se prostřednictvím PENB prokazuje splnění požadavků na energetickou náročnost stavby. Průkaz se zpracovává podle dokumentace pro provádění stavby a přikládá se k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí.
Aby výše uvedená povinnost byla splnitelná, je vhodné mít správnost projektové dokumentace ověřenou již ve fázi podání žádosti o stavební povolení. Jinak by mohla nastat situace, že kolaudační řízení neproběhne, pokud by projektová dokumentace měla vady, kvůli kterým by platný PENB nebylo možné vystavit.

Příklad novostavby průmyslové haly, pro kterou jsme dodali PENB
Průkaz energetické náročnosti budovy je nutné připravit také při prodeji domu nebo jeho ucelené části (byt, kancelář, komerční prostor apod.). V takovém případě je nutné zajistit, aby potenciální kupec měl k dispozici údaje o energetické náročnosti budovy již v době, kdy se o koupi rozhoduje. Při prodeji bytu se kupujícímu předává PENB zpracovaný pro celou budovu, neboť ten platí i pro každý jednotlivý byt či jinou ucelenou část budovy. Zajištění průkazu je povinností prodávajícího.

Zájemce o koupi nemovitosti či její části musí být o energetické náročnosti informován již během inzerce, vlastní průkaz se pak předává nejpozději při podpisu smlouvy. To platí při prodeji celé budovy nebo její části stejně.
Povinnost doložit průkaz energetické náročnosti plyne pro vlastníky nemovitosti nebo SVJ také při pronájmu celého domu. Od 1. ledna 2016 je nutné nechat průkaz připravit také v případě, že dochází k pronájmu pouze ucelené části nemovitosti. Stejně jako v případě prodeje platí, že údaje o energetické náročnosti domu musí být již součástí inzertních či reklamních materiálů. Průkaz je také nutné předat nájemci nejpozději při podpisu nájemní smlouvy.

Od 1. ledna 2016 platí povinnost doložit PENB i v případě pronájmu ucelené části budovy (bytu, kanceláře apod).
Pod pojmem větší změna dokončené budovy se rozumí změna, která probíhá na více než 25 % celkové plochy tzv. obálky budovy nebo taková změna technických zařízení budovy, která ve výsledku znamená více jak 25 % úspory celkové spotřeby energie na provoz budovy. Větší změnou tedy je například:
Obálkou budovy se rozumí souhrn všech stavebních konstrukcí konkrétní budovy, které oddělují vytápěné nebo chlazené prostory od venkovního prostředí, zeminy nebo nevytápěných či chlazených prostor (sklepy, půdy, dílny, garáže a podobně).

Příklad rodinného domu, který prošel větší změnou dokončené budovy: zateplením, výměnou oken i zdroje vytápění.
Pro veřejné stavby platí, že od 1. července 2013 musejí mít PENB všechny veřejné budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2, od 1. července 2015 pak i menší budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou, která přesahuje 250 m2.

Zpracovali jsme například PENB pro krajský soud v Českých Budějovicích

| Praha a Středočeský kraj | Plzeňský kraj |
| Praha | Plzeň |
| Kladno | Klatovy |
| Mladá Boleslav | Domažlice |
| Kolín | Tachov |
| Mělník | Rokycany |
| Beroun | |
| Kutná Hora | |
| Příbram | Vysočina |
| Nymburk | Jihlava |
| Benešov | Třebíč |
| Rakovník | Pelhřimov |
| Havlíčkův Brod | |
| Žďár nad Sázavou | |
| Jihočeský kraj | |
| České Budějovice | |
| Český Krumlov | |
| Tábor | |
| Jindřichův Hradec | |
| Písek | |
| Strakonice | |
| Kaplice | |
| Týn nad Vltavou |