Vyjadřuje spotřebu energie budovy při standardizovaném způsobu užívání a bilance energie dodané případně v budově vyrobené a z budovy odvedené. Při tomto způsobu jodnocení se jako okrajové podmínky používají normové hodnoty. Ty vyjadřují teplotu v interiéru podle způsobu užívání budovy a teplotu exteriéru dle oblasti, ve které se budova nachází.
Energetická náročnost budovy se hodnotí postupem podle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších a navazujících předpisů.
Splnění požadavků se provádí prostřednictvím průkazu energetické náročnosti vypracovaném postupem dle vyhlášky 148/2007 Sb.(1) o energetické náročnosti budov.
Tato vyhláška stanoví, že
požadavky na energetickou náročnost hodnocené budovy jsou splněny, je-li energetická náročnost budovy nižší než energetická náročnost referenční budovy a jsou-li zároveň splněny porovnávací ukazatele.
Porovnávací ukazatel je vybraná vlastnost budovy nebo technického zařízení budovy (TZB), jejíž požadovaná hodnota je stanovena právním předpisem či technickou normou. Porovnáním skutečné hodnoty dosažené u hodnocené budovy s hodnotou požadovanou se zjistí, zda budova splňuje požadovanou vlastnost nebo ne.
Soubor porovnávacích ukazatelů dle vyhl. 148/2007 Sb. se z podstatné části prakticky kryje se souborem hodnocených vlastností metodikou platnou pro pasívní budovy (ČSN EN 13829, TNI 73 0329 a TNI 73 0330).
Porovnávací ukazatele budovy jsou splněny, když návrh a provedení konstrukcí včetně jejich styků jsou takové, že splní vyhláškou(1) formulované požadavky. Jsou to:
Stavební konstrukce a všechny jejich styky mají ve všech místech nejméně takový tepelný odpor, že nikde na jejich povrchu vnitřním nedochází ke kondenzaci vlhkosti a k tvorbě plísní.
Posuzuje se podle součinitele a činitele prostupu tepla. Stavební konstrukce a všechny jejich styky mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a činitel prostupu tepla.
V konstrukci nesmí dojít ke kondenzaci vodní páry anebo jen v takovém množství, které se v rámci celoroční bilance může odpařit, takže na konci modelového období je konstrukce suchá.
Funkční spáry veškerých výplní otvorů mají nejvýše požadovanou neprůvzdušnost; ostatní části stavební konstrukce jsou téměř vzduchotěsné. Obálka budovy má nízkou průvzdušnost do nejvýše požadované hodnoty.
Podlahové konstrukce mají nejvýše požadovaný pokles dotykové teploty. Ten je zajištěn odpovídající jímavostí povrchu a teplotou na vnitřním povrchu.
Místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimě i v létě. Tepelná stabilita zabraňuje přílišnému přehřívání v létě nebo vychládání v zimě.
Budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy. Optimální je obálka složená z takových jednotlivých konstrukcí, které budou kvalitativně na obdobné úrovni.
TZB pro vytápění, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody, osvětlení včetně regulace všech těchto zařízení musí být takového provedení, aby byla splněna:
Dodávka užitečné energie musí být zajištěna v požadovaném množství a kvalitě
Energie musí být dodávána s požadovanou energetickou účinností
Vnitřní prostory musí být osvětleny v předepsané intenzitě, s nízkou spotřebou energie s vyskou účinností světelných zdrojů
Energetická náročnost budovy musí být nízká. Prokazuje s využitím dalších legislativních a technických podkladů.
Zatímco v oblasti porovnávacích ukazatelů stavební konstrukce lze až na výjimky využít technických norem případně navazujících legislativních podkladů, v oblasti TZB je formulace víceméně vágní. Nezbývá než doufat, že v rámci novelizace vyhlášky 148/2007 Sb, která nyní probíhá, dojde ke zpřesnění a zmenšení prostoru pro volný výklad.