INKAPO

Energetický audit a energetický posudek - rozdíly

Důležitým faktorem, který je nutno mít na zřeteli, je to, že jakýkoli elaborát, který se označí pojmem energetický audit nebo energetický posudek, musí splňovat beze zbytku požadavky zákona č. 406 / 2000 Sb. Není možno některý z požadavků zákona vynechat a tím zajistit menší pracnost a pak například tímto způsobem snižovat cenu za zpracování. Pokud zadavatel trvá na takovém požadavku, pak je nutno vytvořit elaborát jiný - například energetickou studii.

Základní rozdíl mezi energetickým auditem a energetickým posudkem tkví v tom, že:

  • u energetického auditu je ze zákona nutno posoudit veškeré energetické toky, ať s některými z nich zadavatel hodlá něco činit nebo ne, výpočetní model se vytváří na základě skutečně spotřebované energie a podle skutečně naměřených okrajových podmínek,
  • u energetického posudku lze posuzovat předem vybrané a zadané parametry a lze použít normové okrajové podmínky (např. TNI 73 0331 - Energetická náročnost budov - typické hodnoty pro výpočet).

Zjednodušeně lze uvést dále vypsaná základní pravidla, kdy vzniká povinnost, případně kdy je možno energetický audit nebo energetický posudek nechat zpracovat. Dále uvedený výčet podmínek daný zákonem o hospodaření energií není úplný, ale vedený snahou o maximální zjednodušení.

srovnání energetického auditu a energetického posudku

Energetický audit

Energetický audit je elaborát, jehož zpracování vzniká vlastníku budovy jako povinné v případech, kdy:

  • budova, souhrn budov nebo energetické hospodářství mají za poslední dva kalendářní roky spotřebu vyšší než 35 000 GJ / rok,
     
  • budova, souhrn budov nebo energetické hospodářství mají za poslední dva kalendářní roky spotřebu vyšší než 1 500 GJ / rok v případě, že jde o vlastnictví orgánů veřejné moci,
     
  • je vyžadován v rámci jakéhokoliv programu, kde jde o finanční podporu na snížení energetické náročnosti vyplácenou z veřejných prostředků.
     

V rámci energetického auditu se provádí následující úkony:

1. Shromáždění veškerých dostupných podkladů

Pro zpracování energetického auditu je třeba vytvořit podrobný a věrný výpočtový model, který se svou vypovídací schopností dostatečně přesně blíží skutečnosti. Energetické spotřeby musí s velkou přesností kopírovat jejich skutečné rozdělení v daném období.

A) Projektová dokumentace skutečného provedení stavby

Minimální rozsah odpovídá zhruba dokumentaci pro stavební povolení:

  • výkresy půdorysů budovy,
  • výkresy charakteristických příčných řezů,
  • výkresy pohledů na fasády budovy,
  • technická zpráva s výčtem konstrukčního uspořádání budovy.


Nemá-li dokumentaci k dispozici investor (zadavatel), bývá velmi často možné nahlédnout do archívu místně příslušného stavebního úřadu, kde je PD archivována a vyžádat si pořízení nutných kopií.

Pokud není k dispozici výše uvedená projektová dokumentace stávajícího stavu, je nutno provést pasportizaci objektu v rozsahu odpovídajícím složitosti předmětu energetického auditu.

B) Podklady o systémech TZB

Je nutno mít k dispozici základní údaje o technických systémech, které zajišťují vlastní provoz celé budovy. K nim patří minimálně:

  • výchozí revizní zpráva o elektrozařízení, případně poslední průběžná revizní zpráva,
  • revizní zpráva plynových zařízení,
  • podklady o zdroji vytápění případně chlazení,
  • podklady o způsobu ohřevu TV,
  • parametry topného média,
  • podklady o způsobu nuceného větrání, je-li v objektu provozováno,
  • technické podklady o energetických spotřebičích, které spotřebu výrazným způsobem ovlivňují a nejsou součástí běžného vybavení (například zdroj stlačeného vzduchu, zdroj spotřeby energie zařízení provozovaného jinde než v hodnoceném objektu a podobně).
     

C) Údaje o spotřebách energie

Pro sestavení výpočtového modelu s dostatečnou vypovídací schopností je nutno vyjít z minimálně tříleté historie provozu. Jsou nutné minimálně tyto údaje:

  • seznam dodavatelů všech druhů spotřebovávané energie,
  • alespoň k nahlédnutí dát k dispozici smlouvy s těmito dodavateli,
  • poskytnout kopie faktur za všechny druhy odebrané energie za poslední min. 3 roky.
     

D) Prohlídka předmětu energetického auditu

Hodnocenou budovu je nutno podrobně prohlédnout a provést podrobnou konzultaci s osobou, která má o provozování celého objektu dostatečné informace - ideálně s energetickým manažerem. Součástí prohlídky je i ověření souladu skutečnosti s dostupnými podklady. Pokud některé z výše uvedených podkladů k dispozici nejsou, je možno provést odborný odhad.

2. Energetické a další hodnocení, návrhy na opatření

A) Navržení dílčích opatření ke snížení energetické náročnosti

Dle zákona č. 406 / 2000 Sb. ve znění pozdějších změn je nutno v rámci energetického auditu vyhodnotit všechny druhy spotřebovávané energie a vyhodnotit možnosti jejího snížení. Hodnocení se dělí na:

  • stavební část, kde se vyhodnocují všechny části obálky budovy ve variantách,
  • část TZB,
  • část týkající se možného využití obnovitelných zdrojů energie.

Všechna dílčí opatření je nutno posoudit z hlediska:

  • energetické úspory,
  • ekonomické návratnosti (metodou Td, Tsd, NPV, IRR),
  • snížení úrovně zatížení životního prostředí.

 

B) Sestavení minimálně 2 komplexních variant

Z navržených dílčích opatření se vyberou kombinace do minimálně dvou komplexních variant, které se posoudí opět z hlediska:

  • energetických úspor,
  • ekonomické návratnosti (metodou Td, Tsd, NPV, IRR),
  • snížení úrovně zatížení životního prostředí.

 

C) Výběr a doporučení komplexní varianty

Na základě hodnocení popsaném v oddíle B se provede výběr optimální komplexní varianty, která je v rámci energetického auditu postavena jako doporučení energetického specialisty. Tím se stává závaznou. Nelze doporučit variantu, která by nebyla ekonomicky návratná (efektivní).

Energetický posudek

Energetický posudek je na rozdíl od energetického auditu poměrně jednodušší elaborát, který je možno zaměřit konkrétním směrem podle toho, jaké zvolené či zadané kritérium se uplatní pro výsledné hodnocení. Zpracování energetického posudku vzniká vlastníku budovy jako povinné krom jiného pro:

  • posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při větší změně dokončené budovy, má-li objekt instalovaný výkon zdroje energie vyšší než 200 kW,
  • posouzení proveditelnosti projektů v rámci jakéhokoliv programu, kde jde o finanční podporu na snížení energetické náročnosti vyplácenou z veřejných prostředků (např. dotační program Nová zelená úsporám).
     

Kromě toho může stavebník, společenství vlastníků nebo vlastník budovy zadat zpracování energetického posudku z vlastního rozhodnutí kromě jiného v případě, kdy:

  • jde o posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při větší změně dokončené budovy, má-li objekt instalovaný výkon zdroje energie i nižší než 200 kW,
  • jde o doporučení opatření pro snížení energetické náročnosti budovy; většinou jde v tomto případě o plánovanou větší změnu dokončené budovy - zde je energetický posudek součástí PENB. 

Z výše uvedeného ne zcela úplného výčtu je patrné, že energetický posudek jev podstatě jednodušší variantou energetického auditu. 

V rámci energetického posudku se provádí následující úkony.

1. Shromáždění veškerých dostupných podkladů

Pro zpracování energetického posudku je třeba vytvořit dostatečně přesný výpočtový model, který se svou vypovídací schopností umožní vybrat, posoudit a doporučit vhodné, předem stanovené okruhy opatření ke snížení energetické náročnosti. Metoda posuzování umožní následně kvantifikaci ekonomických úspor, které se vyčíslí nikoli absolutně nýbrž relativně. Základním výsledkem energetického posudku je tedy vyčíslení procentuální úspory energetické náročnosti jednotlivých opatření případně sestavené komplexní varianty.

Ke zpracování energetického posudku jsou nutné následující podklady: 

A) Projektová dokumentace skutečného provedení stavby

Minimální rozsah odpovídá cca dokumentaci pro stavební povolení:

  • výkresy půdorysů budovy,
  • výkresy charakteristických příčných řezů,
  • výkresy pohledů na fasády budovy,
  • technická zpráva s výčtem konstrukčního uspořádání budovy.

Nemá-li dokumentaci k dispozici investor (zadavatel), bývá velmi často možné nahlédnout do archívu místně příslušného stavebního úřadu, kde je PD archivována a vyžádat si pořízení nutných kopií.

Pokud není k dispozici výše uvedená projektová dokumentace stávajícího stavu, je nutno provést pasportizaci objektu v rozsahu odpovídajícím složitosti!

B) Podklady o systémech TZB

Je nutno mít k dispozici základní údaje o technických systémech, které zajišťují vlastní provoz celé budovy. K nim patří:

  • výchozí revizní zpráva o elektrozařízení, případně poslední průběžná revizní zpráva,
  • revizní zpráva plynových zařízení,
  • podklady o zdroji vytápění případně chlazení,
  • podklady o způsobu ohřevu TV,
  • parametry topného média,
  • podklady o způsobu nuceného větrání, je-li v objektu provozováno,
  • technické podklady o energetických spotřebičích, které spotřebu výrazným způsobem ovlivňují a nejsou součástí běžného vybavení (například zdroj stlačeného vzduchu, zdroj spotřeby energie zařízení provozovaného jinde než v hodnoceném objektu).
     

C) Údaje o spotřebách energie

Pro sestavení výpočtového modelu s dostatečnou vypovídací schopností není nutno zkoumat historii provozu. Jsou nutné tyto podklady:

  • seznam dodavatelů všech druhů spotřebovávané energie,
  • k nahlédnutí dát k dispozici smlouvy s těmito dodavateli.
     

D) Prohlídka předmětu energetického posudku

Hodnocenou budovu je nutno prohlédnout a provést podrobnou konzultaci s osobou, která má o provozování celého objektu dostatečné informace zaměřené alespoň na oblasti, ve kterých se mají navrhnout zamýšlené úpravy. Součástí prohlídky je i ověření souladu skutečnosti s dostupnými podklady. Pokud některé z výše uvedených podkladů k dispozici nejsou, je možno provést odborný odhad.

2. Energetické a další hodnocení, návrhy na opatření

A) Navržení dílčích opatření ke snížení energetické náročnosti

Dle výše zmíněného zákona č. 406 / 2012 Sb. je nutno v rámci energetického posudku vyhodnotit konkrétní druhy spotřebovávané energie a vyhodnotit možnosti jejího snížení. Hodnocení se dělí na:

  • stavební část, kde se vyhodnocují všechny části obálky budovy ve variantách,
  • část TZB,
  • část týkající se možného využití obnovitelných zdrojů energie - není nutné, je-li instalovaný výkon energetického zdroje nižší než 200 kW..

Dílčí opatření je nutno posoudit z hlediska:

  • energetické úspory,
  • ekonomické návratnosti (metodou Td),
  • snížení úrovně zatížení životního prostředí.
     

B) Sestavení komplexní varianty

Z navržených dílčích opatření se mohou vybrat kombinace pro komplexní variantu, která se posoudí opět z hlediska:

  • energetických úspor,
  • ekonomické návratnosti (metodou Td),
  • snížení úrovně zatížení životního prostředí.
     

C) Výběr a doporučení komplexní varianty

Výběr a doporučení jednotlivých opatření jakož i případné komplexní varianty se provádí podle kritérií, která byla na počátku zadána. Kritéria mohou být:

  • stanovena v rámci dotačního programu, je-li energetický posudek zpracováván pro tento účel,
  • stanovena zadavatelem energetického posudku, je-li jím soukromá osoba a projekt je financován ze soukromých zdrojů.

Při stanovení priorit posuzování je vždy nutno respektovat požadavky technických norem!

Z uvedeného je zřejmé, že v mnoha případech je především v rámci běžného stavebnictví výhodnější provedení energetického posudku. Posudek sice nemá takovou vypovídací schopnost jako audit, ale například pro oblast zateplování budov je výrazně vhodnější než audit.

energetický audit a energetický posudek
Zdroj obrázku: www.freedigitalphotos.net

Zpět - tlačítko