Zajištění tuhosti a pevnosti rámů je nutné věnovat zvýšenou pozornost.
jsou většinou ocelové profily, které se vkládají do příslušné komory plastového profilu rámu a křídla. Příklady jsou na následujících obrázcích.
Dále se tuhost zajistí správným svařováním spojů rámů či křídel. U plastových výrobků pak velmi záleží na zajištění dokonalého spolupůsobení křídlení výplně a rámu křídla. Toto spolupůsobení zajišťují vymezovací podložky. Jejich poloha je striktně dána technickým předpisem výrobce. Tato předepsaná poloha musí být zajištěna. Toho se dosáhne různými tloušťkami podložek podle výšky vzniklé spáry mezi výplní a vnitřní drážkou křídla.
Obvykle se používají ocelové výztuhy, u nichž je potřeba dodržet předepsanou jak tloušťku, tak také tvar ocelové výztuhy. Ten může mít otevřený profil tvaru písmene „C“, polouzavřený profil „C“ nebo uzavřený profil. Tloušťka ocelové výztuhy může být dle druhu zatížení (dle velikosti otvorové výplně) 1,5 mm; 1,75 mm; 2,00 mm až 2,50 mm. Správný druh použité výztuhy vždy předepisuje zhotovitel plastových profilů ve svém technickém předpisu. Doporučujeme při pochybnostech si tento předpis vyžádat k nahlédnutí a ověřit si tak vhodnost nabízeného řešení.
Výztuha však může být též řešena použitím profilu z kompozitního plastu (plast je vyztužen vlákny), případně výztuží z kovových slitin nebo z kompozitního materiálu.
Použití konkrétního vyztužovacího profilu se řídí technickým předpisem výrobce plastového profilu. Ten se vypracovává podle výsledků statického výpočtu ověřeného sadou zatěžovacích zkoušek. Zhotovitel by měl být vždy schopen prokázat správnost svého návrhu tak, že předloží technický list výrobce profilu nebo obdobný doklad (dále předpis výrobce), kde je předepsán druh použité výztuže s ohledem na rozměr prvku a podle použitého okenního či dveřního profilu. Dojde-li po montáži na stavbě k nadměrným deformacím rámu či křídla a nedojde-li k dohodě smluvních stran ohledně příčiny, lze prokázat zkouškou, jaká výztuha byla použita, a je-li v souladu s předpisem výrobce. Tato zkouška je destruktivní (plastový profil je nutné příčně rozříznout) a posuzuje se také, zda mohly být deformace způsobeny též chybnou montáží otvorové výplně do stavebního díla. Tloušťka i tvar výztuhy mají vliv i na další vlastnosti otvorové výplně.
Velmi důležitá je také kvalita svaření jednotlivých profilů okenních rámů a okenních křídel v rozích. Pro svařování je předepsaná konkrétní teplota. Jejím zvýšením se může zvýšit produkce otvorových výplní, ovšem vede to ke křehkému svaru, což bývá příčinou poruchy.
Některá okna výztuhu v křídle nepotřebují, neboť konstrukčně je otvorová výplň řešena tak, že jí tuhost dodává vlepené zasklení, jak je patrné z následujícího obrázku.
Inovace materiálů a progresivnost některých výrobců přinášejí řešení, která jsou způsobilá podstatně rozšířit možné použití plastových oken a dveří při velmi výhodném využití vlastností hmoty.
Příkladem je použití poměrně nového materiálu RAU-FIPRO®, který v kombinaci s podstatnou úpravou vnitřního uspořádání křídla i rámu okna zvyšuje jak ohybovou tak torzní tuhost profilu. Řešení umožňuje výrobu poměrně velkých rozměrů oken bez použití klasické výztuhy. To krom toho též znamená podstatné zmenšení součinitele tepelného prostupu rámu i křídla a tím samozřejmě zlepšení tepelně-izolačních vlastností celého okna. Uspořádání je patrné z následujícího obrázku, který znázorňuje uspořádání okenního profilu Rehau GENEO.