Ing. Zdeněk Petrtyl
energetický specialista
tel.: 724 034 897
e-mail: z.petrtyl@inkapo.cz
INKAPO
Ledenická 12
Srubec (okr. Č. Budějovice)
370 06
Zasklívací spárou se rozumí oblast mezi vnitřním profilem okenního křídla a jeho výplní (většinou dvoj- nebo trojsklem).
Schematicky je oblast zasklívací spáry znázorněna na následujícím levém obrázku.
Šipka ukazuje nejčastější místo vzniku kondenzátu při špatném provedení
Někteří výrobci oken a dveří mívají problém s dodržením normových předpisů, které jsou taxativně vymezeny zněním ČSN 73 0540-2 - Tepelná ochrana budov - Požadavky, a to již od doby platného znění z roku 2002. V této normě je jasně stanoveno, že nikde na vnitřním povrchu stavební konstrukce či její část nesmí dojít ke vzniku kondenzace vzdušné vlhkosti.
Je proto s podivem, že se tento problém vyskytující obvykle se u spodní zasklívací lišty křídla, objevuje ještě v současnosti. Kondenzát v tomto místě lze pozorovat poměrně často. Důvodem je pokles povrchové teploty rámu a výplně pod mezní hodnotu.
Tento problém vznikající u spodní zasklívací lišty lze vyřešit v zásadě následujícími způsoby:
namísto hliníkových. Toto opatření se používá v současnosti zcela běžně. Nicméně samo o sobě je spíše na hranici, splnění normových požadavků bez alespoň několikamilimetrového zvětšení běžné 16-ti mm hloubky uložení zasklení (platí hlavně pro izolační dvojskla) bývá občas nejisté.
křídelní výplně pomocí změny profilu křídla. Tento způsob je problematický u plastových oken, protože jakákoli změna profilu oproti standardu je prakticky nemožná. Naopak u oken dřevěných je toto řešení jednoduše možné a solidní výrobci jej s výhodou používají.
křídelní výplně beze změny profilu křídla. Jde o technologii vlepování skla do křídelního rámu. Nepoužívají se standardní distanční podložky, takto ušetřený rozměr jde na konto hloubky uložení.
